Atlas cestujících, část první

V jednom z předešlých příspěvků jsem rozebral řidiče autobusů, tak abych nezůstal nikomu nic dlužen, koukneme se dneska na druhou stranu barikády, tedy na naše milé cestující.

Předem samozřejmě nutno podotknouti, že se jedná o nadsázku (řidiči autobusů samozřejmě vědí, že ne a že je to jen slabý odvar :-D ) a že máme, přesto všechno, naše milé pasažéry, cestující, kaštany či substrát, či jak jim jen chceme říkat, vlastně rádi :-)

Na úvod tedy snad trocha definice, aneb, co nám o cestujících říká odborná literatura, konkrétně publikace "Slang pražských dopraváků"  od autorů Františka Proška a Pavla Adámka:

Kaštani [= přepravní substrát, = smetáci]

cestující [vzniklo pravděpodobně v začátcích provozu metra, kdy při ranním otevření vstupu do stanic větší počet cestujících spěchal po schodech na nástupiště - "sypali se jako kaštany"]

- vysypat kaštany: nechat vystoupit cestující

Tolik citace z moudré knihy :-)

Podobné vysvětlení lze najít i na stránkách Busportal.cz

Jmenný atlas cestujících (nejen) pražské MHD

Babosedník Běžný

- jeden z nejznámějších druhů cestujících v pražské MHD, kterého zná každý řidič. 

Babosed je slangové označení prvního sedadla u předních dveří na pravé straně po směru jízdy. Zpravidla je mírně vyvýšené a v dobách dřívějších zde byl zákaz jízdy pro malé děti a invalidní osoby. 

Toto omezení z mně neznámých důvodů bylo zrušeno, ačkoli mělo nesporně oporu v logice a zdravém rozumu. Vzhledem k tomu, že před tímto sedadlem je zpravidla již jen volný prostor, zakončený čelním sklem, je v případě prudkého brždění autobusu cestujícímu sedícímu na tomto sedadle dopřán zdarma vyhlídkový let s ukázkou tvrdého přistání na ústa či jinou obličejovou část. Někdy je navíc před tímto sedadlem ještě vodorovná tyč, která bezpečně zajistí extrakci zubů či jejich náhražek. V nejlepším případě jest tam jakási mezipřepážka... takže se nešťastník obtiskne na ni a vytvoří tak novou grafickou dekoraci vozu.

Bohužel, druhým efektem je perfektní výhled na kompletní dění před vozem a skvělý výhled na řidiče a jeho kabinu (pokud si ji ten nezdvořák nezakrývá záclonkami, přelepy a nebo se jinak nesnaží mít své soukromí). Takže je toto místo nejoblíbenějším sedadlem v celém autobuse a jakmile se uvolní, okamžitě je zahájen boj kolemstojících a kolemsedících o jeho okamžité obsazení. 

Jeho oblíbenost u malých dětí je vcelku pochopitelná. Jedná se prakticky o stejně velkou věc, jakou je první dovolení od tatínka, sednout si v autě na přední sedačku jejich škodovky při zajíždění do vrat domu. Maminkám, tatínkům a tím více babičkám a dědečkům bohužel nějak uniká, že přestože ve svém osobním autě, kde mají deformační zóny, airbagy a podobné vymoženosti dítě nikdy na přední sedačku nepustí a tím méně bez certifikované autosedačky - protože je to přece nebezpečné... v autobuse, který má jedinou deformační zónu a to kovovou konstrukci potaženou umělou hmotou a nad ní čelní sklo velikosti větší výlohy, s absencí bezpečnostních pásů, posadí svého vytouženého a vymodleného potomka na sedačku, která se v případě mimořádné události, ke které v pražské dopravě může dojít (a dochází) častěji, než by bylo milo, stává startovní plošinou katapultu, naprosto vědomně a ještě si užívají, jakou má potomek radost ze super výhledu. Fakt, že jim z potomka v případě zabrždění z 50 km/hod. na nulu zbyde jen mastný flek na čelním okně, zjevně nemůže narušit dětskou radost.

Ale, jak říkám, u dětí to ještě dovedu pochopit. Největší oblibu však má toto sedadlo u osob v seniorním věku, zpravidla ženského pohlaví, jak již jeho název naznačuje. Čím méně pohyblivá osůbka věku již značně neurčitého, avšak rozhodně se pohybující mezi šedesáti a třistasedmi lety, tím více bude o toto sedadlo bojovat a snažit se jej získat ihned poté, co se vyšplhá do nízkopodlažního autobusu (což je zpravidla doba, za kterou ostatní cestující stihnou nastoupit, vystoupit a přečíst si ranní přílohu novin).

Jakmile taková osůbka zaujme své vysněné místo, není síla ve vesmíru, která by ji z tohoto místa dostala. Problém nastává ve chvíli, kdy se u této sedačky střetnou ve stejný okamžik dvě zájemkyně o uhnízdění. V té chvíli nastává situace, kterou dobře známe z přírodovědných dokumentů, kdy samičky započnou rituální zápas o nejlepší hnízdiště či o samečka. Výjimkou není vzájemné urážení, napadání či fyzické přetahování. Pohled na vítěznou samičku, hrdě usazenou na TOM sedadle, je pak až epický.

To, že v případě již výše zmíněného nouzového brždění či nárazu do čehokoli, bude tato osůbka, jenž je i za normálních okolností pohybově značně handicapována a neschopna se pevně držet, vymrštěna na čelní sklo a dalších několik týdnů tam bude plnit funkci houpající se opičky na gumě, netřeba dodávat.

Poddruh Babosedník Lezec

Babosedník Běžný má pak několik poddruhů. První z nich se od ostatních velmi liší přesouváním se na hnízdo. Toto je speciálně skvěle pozorovatelné u stále ještě nejrozšířenějších vozů v pražské MHD, kterými jsou SORky. 

U těch je nutno, pro správné usazení se na hnízdě, zdolat dva, vcelku vysoké, schůdky (viz foto vlevo). Pro běžné mládě Babosedníka Běžného či mladého jedince, který se tak připravuje na své budoucí poslání (případně další poddruhy, které si popíšeme dále a které jsou velmi specifické), je tato překážka absolutně bezvýznamnou a sotva si jí všimnou.

Babosedník Lezec má však s obsazením jeho vysněné pozice velké problémy a musí vyvinout až nadlidské fyzické vypětí, aby ji dosáhl. Vyznačuje se totiž nejen vysokým věkem, ale zpravidla i nějakou formou snížené pohyblivosti. Ta bývá zapříčiněna nutností užívat k pohybu pomůcek, jakými jsou například chodítka, berle, hole apod. V některých případech je omezení rychlosti a pohybu způsobena přetížením jedince, které bývá způsobeno vrchovatě naloženými nákupními taškami nebo dokonce taškou na kolečkách. 

Tam nastává problém již při nastupování do autobusu. Tito jedinci se nejčastěji vyskytují v okolí nákupních center či míst, kde byly ohlášeny jakékoli slevy na cokoli. Ačkoli nejjednodušším řešením by v tomto případě bylo použít k nástupu některé z prostředních dveří, vzhledem k jejich šířce a nízkopodlažnosti, tento jedinec správně tuší, že přímka, vedoucí od byť druhých dveří k babosedu je příliš dlouhá na to, aby ji zdolal rychleji, než jiný, méně zatěžkaný jedinec, nedejbože mladší a zvolí tak vždy nástup předními dveřmi. První překážkou, kterou je v tomto případě nutno zdolat je již samotná šířka nástupní plochy, neboť ulička, vymezená zvýšenými prvky vozu se zpravidla na centimetr shoduje se šířkou pojízdné nákupní tašky. 

Pokud se podaří tašku zdárně dostat k sedačce, nastává pro všechny B. Lezce nejtěžší fáze, srovnatelná snad jen se zdoláním Mount Everestu bez kyslíku, tedy samotný výstup na vrchol. Nutno podotknouti, že dokud není jedinec bezpečně usazen na sedadle, měl by správný řidič ponechat vůz v klidu, neboť náhlé vyjetí ze zastávky v této fázi by mohlo celé snažení jedince zmařit. Následné vypisování "Záznamu o úrazu" je pak zcela zbytečnou komplikací a narušením plynulosti veřejné dopravy.

Poddruh Babosedník Halasný

Posledním dosud popsaným druhem je Babosedník Halasný. Zde je popis velmi jednoduchý. Jedná se zpravidla (avšak nejen), narozdíl od předešlých druhů, o jedince mužského pohlaví, který vášnivě telefonuje. V lepším případě má telefon přiložený k uchu a protože je přesvědčen o tom, že úroveň technologií se nezměnila od doby, kdy měl s bratrem natažený z pokoje do pokoje drát, zakončený na obou koncích plechovkou a pro zdárnou komunikaci bylo nutno hovořiti do plechovky hlasitě (takže v mnoha případech bylo použití tohoto zařízení zbytečné, protože by se slyšeli i bez něho), huláká do telefonu tak, že je o obsahu hovoru informována minimálně první polovina kloubového autobusu.

Jakýmsi mezičlánkem je mladší jedinec, vybavený technologií volných předních končetin, tedy tzv. handsfree. Tam je zpravidla telefonní přístroj umístěn skrytě kdesi v kapse, batohu apod. a komunikující jedinec tak hledí nepřítomně dopředu a nezúčastněný cestující by mohl pojmout podezření, že je dotyčný chovancem některého z ústavu pro choromyslné a hovoří sám k sobě. Protože však i zde hraje roli hluk dopravního prostředku, okolní šum a komunikace ostatních cestujících, je nucen takový jedinec přizpůsobit hlasitost svých sdělení a tím opět informovat zbytek autobusu o toku svých myšlenek.

Dalším levelem je pak zpravidla jedinec z jižní či východní části Evropy, který drží telefon v ruce, má jej přepnutý na hlasitý odposlech a protože je v tomto případě vzdálenost od úst k telefonu několikanásobně vyšší, i on několikanásobně zvýší hlasitost svých sdělení. Výhodou zbylého osazenstva autobusu je to, že v tomto případě zřetelně slyší i druhou stranu a není tak ochuzena o kompletní kontext probíhajícího hovoru. Problémem však může být, že ve většině těchto případů je hovor veden v jazyce, kterému našinec nerozumí.

Přesáhne-li hlasitost v takových případech únosnou mez, je řidič vozidla oprávněn takového jedince usměrnit... avšak ne vždy s trvalejším výsledkem. Pak nastává souboj mezi délkou trvání hovoru a kondicí nervové soustavy řidiče. Jedno či druhé nakonec skončí...

Aby byl výčet kompletní je nutno jen okrajově zmínit, že ani Babosedníkům se nevyhýbají choroby respirační či jiné, přičemž jim však zcela chybí schopnost využívat výdobytky civilizace, jako například kapesníky, roušky či alespoň vložení ruky před ústa. V takovém případě je skutečně požitkem řídit autobus, ve kterém se takto postižený jedinec nachází. Záchvaty kašle, kýchání, smrkání, odkašlávání a jiné zvukové projevy jsou pro většinu řidičů rajskou hudbou a zpestřením jinak zcela nudné jízdy.

---------------------------

Tolik k první části Atlasu cestujících. Vězte, že výčet živočišných druhů, které přepravuje městská hromadná doprava tím není zdaleka vyčerpán a další díly budou brzy následovat.

Pokud zde nenajdete vašeho oblíbeného jedince nebo vám výčet přijde strohý, budu rád za vaše tipy, názory, poznatky a informace o vašich pozorováních.

Můžete využít kontakty níže, tedy Instagram či Facebook nebo komentáře pod tento příspěvek. Stejně jako soukromé zprávy na fb.

A pokud se vám blog líbí, budu rád, když jej přepošlete a nasdílíte vašim přátelům, známým a jiným zpřízněným duším ;-)

Váš BusDriverCZ

---

A pokud chcete zprávy z první ruky, budu rád za sledování:

Facebook: Bus Driver CZ

Instagram: @busdrivercz