Velikonoční záloha
Ahoj a krásné Velikonoce všem!
Na tenhle článek jsem vás nechal trochu čekat, přehnala se mi malá bouřka soukromým životem a měl jsem trochu jiné starosti, nicméně vlnobití ustalo a už se zase můžu věnovat důležitějším věcem. Tedy například blogu. Nebo vymýšlet, jak vyřešit světový hladomor nebo ukončit válku na Ukrajině. Neboť není malých cílů :-)
Ale na začátek asi ten blog...
Pár starších "storíček" (to je prý moderní slovo, tak ho používám, abych jako vypadal, že jsem in :-D ):
Vlepky
Minulý týden byla výluka na Míčánkách... Byla zavřená ulice Norská, kterou se odbočuje a objížďka byla vypsaná ve "vlepce" a na silnici byly stejně, jako v případě předchozí výluky na lince 120 ve Slivenci, namalované šipky s číslem autobusu. Takže jsem o tom včas věděl a v pohodě to objel. Jenže evidentně ne všichni čtou vlepky :-)
Při cestě zpátky se objevil v uzavřeném úseku kloubový autobus a napůl zlomený do jednosměrky v protisměru koukal, co je to tam za nesmyslné značení... Zastavil jsem, došel jsem za ním a ukázalo se, že o objížďce nemá ani ánung. Jenže... doprava jednosměrka, rovně uzavřeno, otočit se nemožné... jediná možnost byla couvat. Třikrát jsem se ho zeptal, jestli, když mu odklidím auta, co stojí za ním a čekají, co vymyslí, zvládne vycouvat tak, aby následně odbočil na objízdnou trasu. Třikrát mne ujistil, že bez problémů. Ok. Šel jsem mu za autobus a posílal jsem auta, aby ho objížděla, že bude couvat. Asi pět osobáků ho objelo a cesta za ním se krásně uvolňovala. Pak se kolem něj vydal popelářský vůz a ve chvíli, kdy měl kabinu na úrovni zadku kloubáka, šikula autobusák si řekl, že už to trvá moc dlouho a začal couvat. Souboj s popelářem nevyhrál. Přetlačovaná skončila tím, že byla silnice ucpaná v obou pruzích a vše se definitivně zastavilo. Holt, na blbce nenarazíš.
Naštěstí se během pár minut objevili pozorkové (naše nehodová a dispečerská služba) a převzali si šetření nehody. Netrvalo ani deset minut, oba soupeři byli odtrženi, nešťastní popeláři stáli na straně, kloubák taky a ucpané Vršovice se zase rozjely. Takže: Čtěte vlepky!
---
Mobilní manipulační pracoviště
To je vám skvělá vymyšlenost. Aplikace v telefonu, do které se přihlásíte a víte. Móóóc šikovný nápad. Najdete tam svoje naplánované služby neboli "Rozvrh směn" na každý den. Linku, nástupní a odchodový čas, vlepky!, vložené linky, koho a kde střídáte. Pokud mají výpravčí nebo vedení něco, co chtějí sdělit konkrétně vám, najdete to v informacích pro řidiče. Dále tam najdete detailní přehled vašich odpracovaných směn za každý den, (co jste jeli za linku, s jakým typem autobusu, kolik jste fakticky odpracovali hodin a kolik jste odjeli kilometrů. Dále celkový počet odjetých kilometrů a počet odpracovaných hodin za měsíc. Takže vím, že za březen jsem odjel 2097,25 km. A to jsem začal 13. března. No a v neposlední řadě se tam zobrazují mimořádné informace a hlášené závady na kmenovém voze, pokud jej máte přidělený. Takže za tenhle počin rozhodně palec nahoru. Mně se to líbí.
---
Odbory
V domnění, že se jedná o stejný systém jako v Londýně, kde byla jedna odborová organizace, jejíž zástupce nakráčel na naše úvodní školení první den, (spolu se zástupci dalších organizací, kterým jsme se více méně dobrovolně upisovali a odváděli jim libru týdně), jsem byl zase nezdravě aktivní :-) a tudíž vás mohu opět varovat, abyste nebyli zbrklí jako já.
Hned při nástupu jsem samozřejmě slyšel o odborové organizaci a byl rozhodnutý do ní vstoupit. A protože mne rozhodně nenapadlo, že by jich bylo více, uchopil jsem leták, ležící v čekárně na EKG na stole a hbitě se do oné organizace přihlásil.
Pak jsem nastoupil do kurzu a tam jsem se teprve dozvěděl, že u DP Praha existuje cca 27 odborových organizací, každá nabízí něco jiného, každá má své výhody a nevýhody, různě velké členské základny, různě velké členské příspěvky, nabízené benefity apod.
Já to nakonec vyřešil tak,že jsem poslal odhlášku do původní organizace, kam jsem neuváženě naskočil a přihlásil se do dvou jiných. Do jedné, která má velikou členskou základnu, hodně benefitů a výhod a do druhé, ke které mám takový osobnější vztah a jsem přesvědčený o tom, že ji zajímá problematika okolo řidičů a věcí okolo nás.
A co z toho vyplývá? Nebuďte zbrklí, nikam se nežeňte a hlavně nedejte na vábení naháněčů, kterého se vám jistojistě dostane hned po nástupu, resp. ještě v jeho průběhu. V klidu si projděte možnosti, výhody a aktivitu jednotlivých odborových organizací a vyberte si tu, která právě vám nabídne to, co od ní očekáváte.
Takže jako v případě mnoha dalších věcí - ne jako já :-)
---
Linka 129
A abychom plynule pokračovali ve výčtu mých pracovních úspěchů... Na začátku tohoto týdne jsem měl linku 129 ze Smíchovského nádraží na Zbraslav - Baně. Na tuhle linku jsem se opravdu hrozně moc těšil, protože jsem zbraslavák, na Zbraslavi jsem se v roce 1974 narodil a strávil jsem tam celé své dětství, mládí, pubertu i pracovní začátky, než jsem v roce 2002 odešel. Zbraslav miluju a každý dům, každá ulice mi evokuje zážitky z mládí. Takže linka na Zbraslav byla pro mne skvělou zprávou.
Byla to odpolední, střídání na Smíchovském nádraží. Nakráčel jsem tam zase asi o 20 minut dřív, kdyby něco... a čekal. Střídací čas 14:18 hod. Ve 14:16 jsem mírně znervózněl, když jsem si všiml stodvacetdevítky, která místo toho, aby odbočila na cestě od Lihovaru doleva na Smíchovské nádraží, pokračovala rovně směrem na Knížecí. A já vytušil zradu. Došel jsem ke kolegům, kteří měli pauzu a ti mi potvrdili to, co mi už tak nějak došlo. Že autobus 129 nemá konečnou na Smíchovském nádraží v hlavní otočce, ale jede o několik set metrů dál, kde se točí tramvaje a stojí tam.
A zase jsme u toho. Kdo vám to má kurňa říct? Copak čtu myšlenky? Jak se to má nový řidič dozvědět? Já mám v mobilním pracovišti napsané střídání: "Smíchovské nádraží". Stojím tam? Stojím! Takže kde mám tu informaci, že to jede odjinud? Malý nedostatek systému. Co třeba napsat "Smích. nádr. - otočka" nebo něco podobného...?
Takže jsem nabral mety, což musela být úžasná podívaná pro postávající cestující a upaloval na otočku. Když jsem tam dofuněl, řidič se vesele usmíval. Prý nejsem zdaleka první a zřejmě ani poslední, kdo se nechal takhle "napálit".
A to už se mi stalo v několika obměnách na více konečných. Nejen při nástupu. Pravda je, že od chvíle, kdy máme navigace v autobusech, už je to veselejší, alespoň na linkách, které jedete prvně a nevíte, jak a kde najíždět na konečnou na otočku. Navigace vám to ukáže. Včetně návozové trasy na linku a trasy při zatahování do garáže.
Zbytek linky 129 proběhl skvěle. Jezdil jsem si mezi Smíchovem a Zbraslaví a užíval si to. Pořád jsem koukal, jestli někde nezahlédnu známou tvář, ale po dvaceti letech od odtržení od Zbraslavi se lidi, město, obchody i silnice změnily. A otázka je, jestli bych někoho poznal, kdybych ho viděl. Když tak kouknu na sebe, po ránu do zrcadla, taky už se na mne neculí ten dvacetiletý kluk, co běhal po Zbraslavi.
---
Zombíci
Začala výluka tramvají na Podolském nábřeží do Modřan. Hradíme to linkou X17. Tam zpátky, tam zpátky. Nic zajímavého. Co je ale fascinující, to je pozorování lidí na tramvajových zastávkách. Zastávkový sloupek je kolem dokola oblepený oranžovými cedulemi s upozorněním, že tam tramvaj nejede a až do května rozhodně nepojede a to ani na vaše zbožné přání.
Lidi stojící na těchto zastávkách zpravidla stojí na nástupišti a oči mají zafixované do displejů mobilních telefonů. A protože už v tomhle stavu na zastávku přišli (ano, jsou to ty chodící zombie, které běžně potkáváte na chodnících, přechodech, v obchodech a všude jinde), nemají šanci si všimnout, že je kurňa něco špatně. Třeba, že stojí na zastávce sami. Což by jim určitě na první dobrou mělo přijít divné. V Praze. Ve dne. Ve všední den.
Takže, kdyby vypukla katastrofa, při níž by všichni lidé najednou nějak zmizeli z ulic, tito zombíci se zrakem vpáleným do displeje by dál chodili po ulicích a ničeho by si nevšimli.
Pak najednou vidíte, jak zombíkovi secvakne nějaký závit v hlavě a on na chvilku jakoby zamrzne. Zvedne oči od telefonu a rozhlédne se. Nalevo nikdo, napravo nikdo. K mozku doputuje informace, že ta tramvaj už nějak podezřele dlouho nejela. NĚCO JE JINAK!
Telefon je zapomenut. Procitající zombík začne očima hledat odpovědi. Zmateně těká pohledem na koleje ze strany na stranu, jestli se ta kovová mrcha přece jen někde nevynoří. Pak si všimne, že na autobusové zastávce lidi čekají. Pomalu ale jistě v něm klíčí přesvědčení, že něco přehlédl... až mu padne zrak na zastávkový sloupek. Heuréka!
Něvěřili byste, kolik takových zombíků na těch zastávkách v uzavřeném úseku stojí. A level up? Ano. Vyprávěl mi kolega, co jezdil předchozí výluku na stejné trati, že zombík nemá ani problém stát v zastávce, kde jsou v rámci opravy odstraněné koleje. A čeká na tramvaj. A ta mrcha nejede a nejede.
---
Dneska mám první "zálohu". Teda jako ne, zálohu na plat... za pár dní by měla být první výplata, to už doklepu. Ale zálohu pracovní. Tedy směnu, kdy sedím na výpravně a čekám, jestli se něco nestane. Třeba, že někdo nepřijde do práce (protože je svátek a tudíž 100% příplatek k platu, musel být to být velký hňup) nebo že se na lince někomu udělá nevolne a bude muset odejít nebo nějaký trotl skočí pod metro a vyjedeme náhradu za uzavřené metro apod.
Takže držte palce, ať k tomu nedojde. Protože pokud to klapne, vyplodím dneska ještě něco na blog :-)
Tak přátelé, veselou pomlázku, šťastně a klidně prožité Velikonoční svátky a mějte se famfárově :-D
Váš BusDriver CZ
Čtěte dále: LONDÝN - SMĚNY, PRACOVNÍ DOBA A VÝKAZY
---
A pokud chcete zprávy z první ruky, budu rád za sledování:
Facebook: Bus Driver CZ
Instagram: @busdrivercz
Twitter: @BusDriverCZ
