Jsem řidič červeného autobusu v Londýně :-)

Na úvod... jsem rád a překvapilo mne, kolik mám kladných ohlasů na blog a že se dokonce pár jedinců dožadovalo pokračování.

Totiž... já to nechával jen na svém fb a o blogu věděli jen mí přátelé. Slečna Betty z agentury James Lewis mne však požádala, abych blog nasdílel do šoférských skupin na fb. Proč? Protože pokaždé, když tam dá pracovní nabídku pro řidiče jménem agentury, pustí se do ní pár nepříliš inteligentních kolegů, že je podvodnice apod. Tak aby prý viděli, že to funguje...

Několik těch komentářů jsem četl a docela jí lituju. Je mi jasné, že těm dubovým hlavám stejně nevysvětlí nikdo, že tahle agentura není ta, co vás prodá do otroctví a shrábne za vás majlant od obchodníků s bílým masem (zase na druhou stranu, mne je dobrých 105 kg živé váhy, to už má svojí cenu :-D )

Nicméně, jak správně (nejen) na adresu řidičů autobusů zpívá The Tap Tap: " Blbec je blbec a blbcem zůstane".

Docela jsem váhal, protože znám českou povahu a vím, jak se dobré skutky nevyplácí, ale nakonec jsem se opět do obou skupin přidal a nasdílel blog. A ejhle... ani jeden negativní komentář. Teda lidi, jako fakt jste mne překvapili. Pokud už se tam komentář objevil, tak to byla podpora, přání štěstí či něco jako "jel bych taky". Opravdu Vám za to chci poděkovat, stejně jako za to, že čtete tenhle blog a snad se vám i líbí.

No... a co je nového v Londýně, resp. v Potters Bar. Horko je tu stále jako v Africe, ale to vás asi moc nezajímá. Mne jo, protože se tu slušně opékám. 

V pondělí jsem přišel do garáží a vyhledal svého mentora. Na úvod jsem mu (jako všem před ním) řekl, že moje angličtina není tak úplně perfektní a že bude fajn, když bude mluvil slowly a clearly. To mi s naprostým pochopením odkýval a od té doby mele jako kafemlejnek. Výsledek je ten, že mi všechno říká třikrát... 

Pro připomenutí cituji z minulého příspěvku: "Tam se mne ujme mentor (poradce) a první den budu jezdit nějakou blbuvzdornou a prý pokud možno bezodbočkovou trasu bez lidí a učit se co a jak. Druhý a třetí den budu jezdit stále pod dohledem mentora stejnou trasu s lidma."

No tak hádejte co... Správně. Všechno je jinak :-)

První den se mne ujal mentor... potud ok. Blbuvzdornou a bezodbočkovou trasu si představuju malinko jinak. To, že na trasu najíždím z garáže cca 25 minut, cestou, která sama o sobě vyžaduje učení, protože se tam několikrát odbočuje a různě vyjíždí z kruhových objezdů, už samo o sobě nepovažuji úplně za snadné. Ale že trasa samotná trvá cca hodinu, projíždí se několik městských čtvrtí a trasa se kroutí jak háďátko plíživé... to už je malinko zrada. Mohu konstatovat, že po pěti dnech si trasu snad pamatuju :-)

Totiž... první den (od 8 do 15 hod.) jsme sedli do doubledeckeru a jezdili kolem Potters Bar... aby mentor viděl, jak řídíme. Druhý den, spokojený s tím, že řídíme dobře, jsme přesedlali na singledecker, se kterým budeme trasu 491 jezdit a vydali se na ni. Střídali jsme se s rumunským študentem v řízení a trasu projeli cca třikrát tam a zpět. Třetí den... nemlich to samé. Pasažéra jsem zatím viděl jen z okýnka.

Čtvrtek a pátek jsme měli za úkol nakráčet do garáže ráno (kolem páté) a přifařit se k nějakému řidiči, co jede naši route. Takže jsem došel na pátou a chytil první spoj, který začínal v 5.25 hod. 

Tahle fáze se jmenuje LR - Learn Route, neboli učení trasy. Pak nějak nevím, co jsme dělali s mentorem v úterý a ve středu.

Ale v téhle fázi jsem se konečně začal učit. Řidič mi ukázal vše. Od toho, kde si ráno odpíchnout, kam se zapsat, kde si vzít Duty card, jak odpíchnout modul do ticket maschine atd. včetně postupu, jak najít bus. Teď se možná usmějete... já byl v garáži vždycky nejdřív v osm ráno a to tam vždycky stály autobusy. Ale to, co jsem viděl v pět ráno... to jsem ještě neviděl nikdy. Autobus vedle autobusu, nalepené zrcátko na zrcátko, cca tři za sebou v několika řadách... + plná garáž + busy na silnici + na protější zastávce... a jeden po druhém, jak byly seřazeny odjížděly. Třeba to někdo znáte, ale já na to koukal jak vyvoraná myš. Tohle je parkovací pořádek garáží. Co očíslovaný obdelníček, to autobus. A tak, jak jsou nahňácané na plánku, tak taky stály každé ráno.

Takže, to kde najdete svůj bus je na rozpisu. Náš byl na C14. Prvně jsem si představil šachovnici :-) Pak jsem se dozvěděl, že C je kantýna. No jafan... si busík dává po ránu kafe, aby to s náma vydržel. 

Po kontrole busu jsme v 5.40 vyjeli na trasu. Já si pečlivě zapisoval, kudy jedeme. V 6.05 jsme dorazili na konečnou "North Middlesex Hospital". V 6.25 jsme nalodili cestující a vyrazili na trasu směr "Waltham Cross Bus Station". 

Takže konečně ukázka, kde jsou zastávky na trase, jak lidi používají karty, jak s lidma, co mají problém s kartou či se zaplacením apod. Díky tomu se ukázalo (vzhledem k tomu, že trasa je blbuvzdorná a snadná), že obsahuje dva poměrně dlouhé úseky, které tady nazývají "Hail and Ride". Pro příznivce skinheadských hnutí: To neznamená "Hajluj a jeď!". 

To znamená, že v tom úseku nejsou zastávky, ale pouze obecně známá místa (teda jim, ne mně), kde si prostě cestující stoupne, zvedne packu a prostě si stopne bus. To místo není samozřejmě sebeméně označeno. Kdyby tam ty lamy aspoň udělali tečku na silnici, praporek na lampu, postavili tam veverku s červenou čepicí... když už nemaj na zastávku. Ne. Prostě si to musíš pamatovat. 

Takže jedno takové místo si třeba pamatuju podle toho, že je tam taková ta červená poštovní schránka Royal Post. To je ok. Ta tam stojí tak od roku 1800...  a asi ještě pár let stát bude. Ale druhý flek si pamatuju podle zaparkované dodávky s vysokozdvižnou plošinou... takže až odjede, tenhle flek neobsluhuju :-)

A pak je tam úžasný úsek. Enfield Island Village

Tady máte odkaz: https://goo.gl/maps/rn24JuCWU1z . Klikněte si na to, otevře se vám Google maps v rozhranní Street View. Tam uvidíte bus 491 - to je moje linka. Tak se vydejte po jeho trase (pomocí myši klikáním na silnici ve směru kam potřebujete jet...) nikam neodbočujte, držte se hlavní...a všímejte si šířky silnice a zatáček, ostrůvků apod. To není trasa autobusu. To je polygon zkušebního ústavu. A na konci točna... a to samé zpátky :-D Sem by měli brát řidiče začátečníky... to je škola hrou :-) Komenský by jásal.

Já rozumím tomu, že v Londýně asi není prostoru nazbyt... ale o půl metru širší jízdní pruhy by je asi nezabily. Ale to je v Londýně skoro všude - pruh přímo na šířku busu... takže každé zaparkované auto je překážka. Co auto... motorka, kolo... kam plivnete, tam se autobus nevejde.

Ono vám asi připadá, že si na všechno stěžuju. To zase ne. Mně se tu líbí a jsem tu spokojený. Jen tu prostě není všechno dokonalé. ale kdyby bylo, tak by to byla brutální nuda, ne?

Takže jsme jezdili společně celou šichtu, já koukal kudy se jezdí a kde se staví + všechno okolo... a v pátek to samé v bleděmodrém. 

Teď je víkend a v pondělí mne čeká zase jízda s mentorem a druhým řidičem. Budeme se střídat v řízení ve směně od 9,26 do 19,50 hod. a vozit lidi. A mentor předpokládám bude sledovat, jestli správně zastavujeme v zastávkách, jestli zdravíme lidi, jestli jsme milí, ohleduplní, a bla bla bla.

A pokud to projde, tak si myslím, že bychom od úterka možná mohli jezdit samostatně. Už aby to bylo.

Jinak se naskytla příležitost na sdílené bydlení s dalším párem a s Danem, co se mnou jezdí pro Metroline. Ten bude od pátku bydlet se mnou v bytě, kam jsem se minulý týden nastěhoval a budeme společně hledat nějaké trvalejší bydlení. Tak dám vědět, jak to pokračuje.

Takže nic nejde podle plánu... a to je nakonec docela fajn... tak uvidíme, jak se to vyvrbí dál :-)

Čtěte dále...

Jsem řidič červeného autobusu v Londýně :-)