Ahoj, předem se omlouvám, že jsem toho za těch 14 dní volna nestihl tolik, kolik jsem čekal, ale za tu dobu, co jsem jezdil s Flixem po všech čertech, ďáblech a podobné havěti, se mi nahromadilo doma poněkud více úkolů. Odehrát x levelů her... teda, co to povídám, samozřejmě myslím spravit odpad, umýt okna, vyprat, vyžehlit... Ok, tak já stejně vím, že mi to nebaštíte :-)
Ale restů jsem stihl dost, jak v mém vedlejším zaměstnání, které mám jako OSVČ, tak doma v papírech... a něco jsem doma taky podě... teda udělal.
A najednou tu bylo pondělní ráno, 6. března 2023, 7 ráno a já stál před učebnou č.4 ve školícím středisku Dopravního podniku Hl. m. Prahy a zase jsem stál jednou nohou na startovní čáře dalšího životního kroku.
Sešlo se nás tam celkem 20. Docela dost, i přednášející se divili. Pravdou je, že nás, co máme hotové Déčko a přišli jsme "jen" na pětidenní kurz byla menšina. Pak tam byli kluci, co přecházejí z B nebo C na oprávnění skupiny D. Ti to mají na dva, potažmo na tři měsíce. Uff, docela hektar. A jedna paní, která se do podniku vrací po delší nemoci a musí si cosi obnovit :-) Tak ta je tam pro změnu jen na dva dny.
Co bylo zajímavé byla skladba "studentů". Pár kluků z metra, ať už řidičů (nebo jak se těm mašinfírům říká), tak z údržby, kteří jdou jezdit s autobusem na vedlejšák, protože je to baví. Nebo si aspoň myslí, že je to bavit bude :-) Potom pár OSVČ (těm asi neklaplo podnikání nebo jim naopak šlape až moc a oni se nudí a jdou kroutit volant... těm rozumím, tak jsem začal já, že jsem to měl jako koníčka), řidič dodávky, jeden panský kočí, student vysoké školy, taxikáři (těm už se asi zajídá vozit v autě tak málo lidí - a ještě jim nikdo neprozradil, že když budou vozit víc lidí, tak fakt nevydělají víc než na taxíku, kde vezou jednoho, dva...), jeden hostinský... a vojenský kynolog. Tak tam si to asi dokážu vysvětlit nejméně :-D
Zajímavá squadra. Nepočítám-li onu paní, která je u podniku od roku 2007 a tím pádem nás všechny může hravě strčit do levé zadní kapsy, tak jsem tam jediný autobusák. Ještě kolega, co jde se mnou na Kačerov, ten jezdil s busem u hasičů a snad nějaké zájezdy...
Tak jsme se usadili a v 7,15 to začalo.
Jestli se chystáte na stejný krok jako já a těch dalších 18 nešťastníků, kteří strkáme dobrovolně hlavu do chomoutu veřejné služby, pak mi dovolte v duchu tohoto blogu přihrát vám pár dobrých rad. Protože, jak to tak bývá, měli jsme mít s sebou pár věcí, které nám nikdo neřekl, takže někdo měl a někdo ne. Když vy to budete mít komplet, budete za borca :-D
Takže si nezapomeňte donést:
tužku a nějaký papír nebo sešit na poznámky, potvrzení o pravidelném profesním školení s razítky - pokud jej máte, potvrzení o zkouškách na vysílačku, pokud jste jeho šťastným držitelem... pokud ne, uděláte si ho v rámci kurzu, jak jsem pochopil. Dále řidičák a bude fajn, když budete vědět svoje osobní číslo a útvar, kam vás přidělili. Vy, kdo jste starší ročníky, nejedná se o VU1350 motostřelců v Horné pri Čope, kde jste byli na vojně, ale o garáž, na kterou jste projevili přání vstoupit. V mém případku Garáže Kačerov, tedy útvar 131500.Na začátku proběhne klasická prezentace, která spolehlivě vyplnila první část kurzu. Při ní jsme dostali výukové materiály a brožury (např. informační brožuru varující notorické alkoholiky, že tady jim pšenka nepokvete a marjánkou to nezachrání... tím méně výmluvou na mentolové bonbony) a návody na různé úkony, jako vypisování výkazů apod. Soubor testových otázek z BOZP, PO, SPP a D1/3. BOZP a PO snad znáte, to je klasická bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana. To, jak jsme se dozvěděli v první části kurzu, která byla právě na BOZP zaměřena je věc, které je u DP skloňována ze všech stran. Že by konečně změna k lepšímu a někoho zajímali lidi? No uvidíme, nebudeme se radovat předčasně. Vzpomeňme si na Londýn a příklad s nesvítícím reflektorem autobusu :-) Kdo neví, čte blog od začátku za domácí úkol :-)
SPP jsouc Smluvní přepravní podmínky neboli Bible, kterou se autobusák může ohánět, pokud ji má perfektně našprtanou. Pokud netušíte, jak to funguje, doporučuji si poslechnout zářný příklad z praxe, pro lepší atraktivitu zhudebněný: The Tap Tap - Řiditel autobusu .
A víte, co je naprostá pecka? Ta písnička je z roku 2010... předpokládejme, že ten incident mezi oním stěžovatelem a řiditelem autobusu se odehrál někdy v roce 2009. A v jedné z brožurek, kterou jsme dnes fasovali bylo tohle (a já se moc omlouvám, za uveřejnění, ale mně to přijde jako naprosto úžasná věc):
Protože přátelé, jestli se takhle staví Dopravní podnik ke stížnostem a podnětům, pak hluboce smekám hučku svou a v němém úžasu zírám. A nechte mne věřit, že ty dvě věci spolu souvisí. Mně to přijde .. waw!
No a ono tajemné D1/3, to jsou dopravní a návěstní předpisy pro autobusy. Co to je to nemám ánung, ale asi se to dozvíme :-D A z toho všeho bude v pátek testíček. Jupí :-(
Školení BOZP bylo od 8,20 do 10 hod. s několika přestávkami. Co mne tam ještě zaujalo, i vzhledem k rodinné události u nás doma, byla zmínka o tom, že nemáme jezdit jako čuníci a uzpůsobit styl jízdy tomu, že nevezeme haldu šutrů, ale lidské bytosti. Sladká to hudba pro mé ušní boltce. Konečně to slyším i odjinud. No a že když přijde nějaká stížnost od cestujícího, že pan řidič jel jako dobytče, pak proběhne šetření, například skouknutím kamerového systému z autobusu. A nebo se do autobusu pošle "figurant", který si bez vědomí řidiče jeho jízdu vychutná a pak o ní poreferuje. Jestli lítal v každé zatáčce jako nudle v bandě nebo jestli celou cestu zvládl bez držení... a bež žubů.
Moje žena cestovala (narozdíl ode mne, který MHD používám pouze v případech nejvyšší nouze) autobusem v říjnu 2022. Řidič po vyjetí ze zastávky nějak přehlédl, ignoroval, či čert ví co, nějakou paní s kočárkem a když už mělo dojít na souboj kočárek vs Sorka (kde bych rozhodně vsadil na kočárek), řidič vyměkl a dupnul na brzdu. V autobuse několik lidí popadalo a to tím stylem, že jedna cestující si způsobila újmu, která byla oceněna orgány činnými v trestním řízení jako... (cituji z protokolu, který leží vedle mne na stole: "přečin Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle §147 odst. 1,2 trestního zákoníku).
Takže asi úplně ne naražená nožička. A Mistr volantu vesele pokračoval v jízdě, i když v autobuse řev jako kráva, lidi na něj volali (spíš si dovedu představit, že ženské docela hystericky ječely) a dožadovaly se zastavení. Když konečně zastavil, zavolal sanitku přes dispečink (to se domýšlím; možná si ji lidi zavolali sami telefonem), nicméně prý se moc neměl k nějaké velké pomoci. Než dojela sanitka, většina lidí odešla na další spoj, včetně jednoho pána s rozbitou hlavou...
Tak chlapci a děvčata... takhle teda ne. Z profesního hlediska by mne docela zajímalo nahlédnout do spisu. Ale protože manželka měla "jen" naraženou nohu, což bylo při lékářském ošetření zhodnoceno jako lehké zranění, nechci, aby se připojovala k trestnímu řízení. I tak si myslím, že si to frajer vyžere dostatečně. Samozřejmě, že chápu, že ty okolnosti, které ho vedli k tomu dupnout na brzdu takovým stylem mohly být různé a cestující je těžko zhodnotí... jsem řidič autobusu a vím, že to na fleku nezastavím a než přežvejknout kočárek, raději taky zabrzdím... to mu snad ani tolik nevyčítám, protože neznám pozadí. Vyčítám mu tu ignoranci, která nastala poté. A ta zadokumentovaná je.
No... takže školení BOZP je sice děsná nuda, na druhou stranu by se to mělo opakovat, opakovat a opakovat.
V deset hodin začala hodně zajímavá část s paní z personálního odboru. Ta nám nejdřív pustila film o historii a současnosti Dopravního podniku. To bylo rozhodně zajímavé. Máme mezi sebou studenta, který je opravdovým fanouškem městské hromadné dopravy a jeho znalosti o autobusech, metru, linkách apod. jsou úžasné. Skvěle se vzájemně s personalistkou doplňovali a tím ta přednáška dostala šťávu. Přes nudné části, kde jsme si představovali personální strukturu vedení podniku, jsme se přehoupli do části o praktických věcech a už tu byla pauza na oběd.
Po ní následovala od 13,15 do 15,15, kdy dnešní kurz končil, část o předcházení trestné činnosti (jako že nemáme krást naftu, nevyhrožovat bezdomovcům, co se nám zabydlí v autobuse a nepít, nefetovat a nedělat kraviny). V druhé části už jsme začali probírat ryze praktické věci, jako druhy turnusů (tůrák, šejdr, zatahovák, vyjížďák (neplést s dojížďákem, to je něco jiného), cédéčko a noční.
Probrali jsme co je co a v neposlední řadě jak probíhá příprava před a po směně, střídání na konečné i letmé střídání na lince a spoustu dalších mouder z praxe. Takže jsme zakončili tím, co opravdu budeme potřebovat a já už se těším na zítra.
Tak zase příště a díky za sledování, vaše komentáře a zprávy a za to, že vás to baví číst :-)
Váš BusDriverCZ
