DP Praha - základní kurz, den pátý (čtvrtý nehledejte :-) )

Víte, co potěší?

Když přijdete takhle v pátek ráno do kurzu Dopravního podniku a lektor povídá: "Vy jste se včera odpoledne učil, co?" Vy na něj koukáte, jak vrána z rána a vykoktáte: "No, tak, koukl jsem se na to..." a čekáte, co přijde. "Že včera nevyšla čtyřka...!" :-D

No jo no, včera jsem zazdil článek ze čtvrtého dne našeho kurzu, protože jsem se fakt učil. A pak jsem šel docela brzo spát, abych byl na dnešek ready. (...a chvilku jsem byl v online světě, ale fakt jen chvilku :-D ) A že je tenhle blog profláklý v učitelském sboru autoškoly, už ke mně vrabčáci docvrlikali :-) I jsem se dozvěděl, že někdy je lepší držet hubu a krok (podáno v dobrém), jenže když já bych pak neměl o čem psát, vy byste byli smutní, já bych se musel věnovat manželce, místo času stráveného nad klávesnicí, no a vy byste byli ochuzeni o tok mých myšlenek :-) Tak uznejte, mohu já uposlechnout moudrých rad, které to se mnou myslí dobře? 

Takže dneska je pátek, den poslední, závěrečný, zkrátka finále. Písemné, ústní a praktické zkoušky, ke kterým jsme se celý týden připravovali.

Ráno nám byli rozdány testy z BOZP, PO, SPP a D1/3 (vysvětleno v předchozích článcích), s odpověďmi a) b) c), kde... světe div se, byla správně vždy jen jedna odpověď; a ne, nebylo to vždycky za a) jako ve cvičných testech, které jsme obdrželi k výukovým účelům na začátku kurzu. Takže zakřížkovat správnou odpověď a hurá na další otázku.

Oba dva lektoři dnešního dne zasedli před třídu jako dozor, jestli nebudeme dělat neplechu a my se pustili do práce. Tužky svištěly po papírech a přibýval jeden křížek za druhým... pak se tempo začalo zpomalovat a zpomalovat, začaly se ozývat vzdechy, napětí by se dalo krájet a hlomoz protáčejících se mozkových závitů bylo slyšet v celé Hostivaři.

Otázky nebyly moc záludné, ale přece jen bylo třeba mít něco naučené ze všech oblastí a u některých otázek se člověk fakt zapotil. Zpravidla u těch nejjednodušších z pohledu nezávislého pozorovatele. Třeba u mne to byla otázka, kolik hodin smí maximálně pracovat zaměstnanec MHD. 11, 12 nebo 13...? Lidičky, já bych přísahal, že jsem takovou otázku v životě neviděl, i když jsem se zpětně přesvědčil, že v učebních materiálech fakt byla. Nebo mne potrápil čokl... jestli se pro něj dá koupit SMS jízdenka nebo ne, nebo jestli stačí SMS jízdenka toho človíčka, co tu bestii vede. Nabízelo by se říct, že je to putna, protože to psisko stejně nebude mít náhubek, takže jízdenka nejízdenka, do autobusu ho nepustím... Jenže tahle možnost tam, bůhví proč, nebyla. A teď, když nejste pravidelným cestujícím v MHD, vím já, jestli existuje kód na zaslání SMS pro jízdenku vlkodlaka nebo jestli jezdí zadarmo? A takovéhle brutální chytáky tam na nás čekaly. Hrůza, co?

No, ti šťastnější, bystřejší a inteligentnější, co test dokončili, jej odevzdali lektorovi, ti pomalejší si dali trochu na čas, ale nakonec jsme měli odevzdáno všichni a byla přestávka. Oba lektoři se odešli do kabinetu prohrabat těmi bláboly, co jsme tam napsali a ve třídě to zahučelo jako v úlu. "Jak jsi to napsal?" " Jak jsi měl tohle a tamto?" "Ty vole, já to zvoral!" ...

Jste napnutí? 

Hele, vy, kdo byste chtěli kráčet v našich šlépějích a vydat se na cestu autobusáka u DP, klíííííd. Byl tam limit na počet špatných odpovědí a vešli jsme se do něj všichni. Někteří měli trochu obroušené ušní boltce, nikoli od toho, jak strkali hlavy někam, kde se očekává protekce, ale protože to bylo takzvaně "s odřenýma ušima", ale všichni jsme uspěli. První kolo bylo za námi.

V kole druhém došlo na vypisování jízdních výkazů. Zadání znělo jasně: "Muž s koženou brašnou nesmí projet za žádnou cenu..." Pardon, to je z jiné pohádky...

Zadání znělo: "Autobus jisté linky a jistého pořadí neměl ráno nejlepší start, protože jeho řidič se jaksi pozapomněl s příchodem do práce. Poté, odpoledne, když už to vypadalo, že směna proběhne překvapivě hladce došlo ke dvěma událostem, které měly na hladký průběh linky jakýsi vliv a vy to teď všechno zapište do výkazu, aby to bylo zřejmé i Antouškovi."

Protože předpokládám, že zadání je stejné už leta a ještě dlouho bude, záměrně neuvádím podrobnosti oné jízdy, abych vám nenapověděl... ono, když budete ty tři dny, co se výkazy v kurzu zabýváte, pořádně poslouchat a budete řádně vyplňovat cvičné výkazy, tak to dáte s prstem v nose. Když teda nezvoráte nějakou kravinku jako já, ale vzhledem k tomu, že se jednalo jen o záměnu sloupečků, a jinak bylo vidět, že princip jsem pochopil, prošlo to :-)

A byl oběd. Řádně nakrmené a posílené nás čekal praktický test z ovládání vysílačky. Ten se skládal ze zkoušky ovládání IOS (informačního systému), zkoušky ovládání radiostanice včetně zkušebního hovoru se všemi náležitostmi, několika testových otázek a testu hláskování v určené znakové abecedě.

I to jsme nakonec zvládli bez ztráty hvězdičky a vyvrcholením dne bylo rozdání potvrzení o úspěšně složených zkouškách a osvědčení o složení zkoušky pro ovládání radiostanice. A bylo to za námi. Slyšeli jste to hromobití? To nám všem spadli šutry ze srdce. Některým se možná rozpustili i ledvinové kameny.

Jako, nervy to byly, ne že ne, ale pojďte do toho... Za práci u DP to stojí. Teda doufám... No, uvidíme...

Já vám dám vědět :-)

---

Co bych ale na tomhle místě moc rád udělal... rád bych poděkoval a myslím, že za celou naši squadru, lektorům Autoškoly DP v Hostivaři za skvělý týden, kdy s námi měli trpělivost, udržovali si dobrou náladu, díky čemuž jsme vcelku chápali, o čem je řeč a hlavně... za ty desítky jejich vlastních příběhů, poznatků, zkušeností z praxe, z jejich garáží, z jejich autobusů a kolikrát i z jejich soukromého života.

Lektoři Michal Jošt, Zbyněk Šuma, Petr Janáč, Vladimír Dušek a Lucie Skřivanová (snad jsem na nikoho nezapomněl, první den byl hektický a měli jsme zhoršené vnímání tunou novinek, tak pokud ano, moc se omlouvám :-) ) nám rozhodně věnovali ze sebe dost, aby nás připravili, alespoň v základech na to, co nás čeká. A zbytek už přijde na garážích, kam se po dnešku rozprchneme. Jako všude se tam určitě dozvíme, že učebna a praxe jsou dvě rozdílné věci a vrhneme se do praxe rovnýma nohama. Já s mými kolegy, kteří jsme si vybrali Garáže Kačerov už v pondělí ráno.

V neposlední řadě... protože blog se líbí i učitelům, za což jsem vděčný, jsem dostal od Michala Jošta dárek :-) A za něj jsem hodně vděčný. Pamatujete, jak jsem vám přinesl v předchozím článku fotogalerii slangových výrazů pražských dopraváků, které jsem si vyfotil v ordinaci EKG na garážích Kačerov? Tím dárkem je kniha "Slang pražských dopraváků", autorů Františka Proška a Pavla Adámka, vydaná v roce 2016 Dopravním podnikem, jako neprodejná publikace. Slibuji, že se pokusím sehnat svolení autorů k citaci a pokud se zadaří, ukázky slangu vám budu přinášet v dalších článcích. 

Děkuji :-)

---

A hlášky dne?

Při přestávkách, mezi jednotlivými zkouškami, jsme si užili obrovské dávky srandy a tím, že jsme se za ten týden už docela poznali, komunikace opravdu nevázla. 

Mne zaujali dvě hlášky... 

"Trolejbusem kolem světa..." a následných návrzích, jak by to šlo provést a

"Na jaké téma jsi psal bakalářskou práci?" "Kriminalita mládeže, mně totiž hrozně baví protiprávní jednání"...

Nevím, jestli vám to vytrženo z kontextu přijde vtipné... my se řezali.

---

Takže díky, že jste tenhle maraton článků z kurzu DP zdárně přečkali a snad nám i drželi palce a já vám mohu slíbit, že vás rozhodně neochudím o zkušenosti z prvních dní na garážích i dnů následujících.

Váš řidič autobusu Dopravního podniku Hl. m. Prahy, BusDriverCZ

Čtěte dále: TĚŽKO NA CVIČIŠTI, LEHKO NA BOJIŠTI...