POKUD JSTE TU PRVNĚ A CHCETE TO VZÍT OD ZAČÁTKU, PAK SI OTEVŘETE PŘÍSPĚVEK, KTERÝ JE HNED POD TÍMTO TEXTEM. AŽ HO DOČTETE, TAK NA KONCI JE ODKAZ "ČTĚTE DÁLE" A TÍMTO POSTUPEM PROJDETE CHRONOLOGICKY VŠECHNY ČLÁNKY NA BLOGU.

Vyrážíme na sever - 2019

Severské linky byly před covidem u Umbrelly hodně prestižní záležitost. Za prvé byly dobře placené, za další byly atraktivní a nebylo snadné se tam dostat. Posádky tam byly stálé, několik let, málokdo tam odtud odcházel a ne každého tam firma posílala.

I já jsem po nich samozřejmě pokukoval a ačkoli jsem se do tamního mančaftu nikdy nedostal nastálo, možná i proto, že jsem pak odešel do Hamburku na disponenta, přesto se mi poštěstilo tam několik linek odjet. Především se jezdilo do švédského Malmö, byl jsem ve Stockholmu, v Oslu...

Malmö se jede v jednom řidiči z Berlína, přes Rostock, aut. nádraží. Pak se v Rostocku najede na trajekt do Gedseru. Po dvou hodinách příjemné plavby, kde si lze dojít na oběd (řidiči autobusů mají slevové kupony na jídlo i nákup v lodním shopu - tax free, čehož mnozí hojně využívají) a odpočinout si. Hele, co si budeme povídat, jídlo žádná hitparáda. Jakási ryba nebo řízek s hranolkama (16,11 EUR) , špagety (11,95 EUR), klobása nebo párek s hranolkama (8,72 EUR), gulášová polévka (10,62 EUR), párek v rohlíku (4,70 EUR)... všechno i přes slevu drahé jako čuník (viz.: https://www.scandlines.de/auf-der-fahre/gastronomie-an-bord/gastronomie-auf-rostock-gedser/scandlines-food-express/). A chuťově za mne nejlépe špagety, ale za tu cenu...

Pár vzpomínek na trajekty: https://africzan.rajce.idnes.cz/Trajekt_Rostock_-_Gedser/

Po sjezdu z trajektu už následuje je minizastávka v Nykobingu, v Kodani a konečná v Malmö.

Na tomhle místě je možná dobrá příležitost se zmínit o tzv. autobusovém nádraží v Kodani. Myslím, že všichni autobusáci Flixu, Vikingu, Kombardo a dalších společností, co zajíždějí k hlavnímu nádraží se na tomhle místě ušklíbnou, ti optimističtější se usmějí. Za mne je to asi největší parodie na autobusové nádraží pro mezinárodní linky v Evropě a zkusme na to klidně udělat anketu. Pokud znáte blběji navržené, klidně mi napište do komentáře. Myslím, že to přebije i spoustu autobusových zastávek.

Za prvé je to na obousměrné, klasické, poměrně využívané silnici u hlavního vlakového nádraží. Autobusy zastavují standardně v odstavném pruhu u "chodníku". V uvozovkách proto, že tam je vlastně vyhrazený pruh pro cyklisty (do čehož se v Dánsku počítají nejen klasická jízdní kola, ale též různé rikši - tříkolky, motorové skútry a jiná vozítka. Chodník je až dále u plotu. A cyklisté a jiné paskvily mají v Dánsku samozřejmě přednost; zvláště - logicky - na cyklostezkách a svoje právo si dovedou hlasitě troubením a zvoněním vymáhat. Takže si to představte. Zastavíte, otevřete dveře (čímž zabijete cyklisty jedoucí hned u kraje), vyběhnou vám cestující ze dveří (tím zlikvidujete cyklisty jedoucí ve středu cyklostezky) a nedočkaví cestující, co pokračují vaším spojem (i ti, co si to jen myslí), se z chodníku začnou hrnout k vám, což spolehlivě zlikviduje i ty zručné byciklisty, kteří se prvním dvou vlnám zleva dokázali vyhnout. Pak vystoupíte vy a otevřete dveře zavazadlového prostoru, čímž polovinu cyklostezky spolehlivě zatarasíte. A jakmile ještě vyklopíte víko kufru, je o pár bezhlavých cyklistů více.

Nevěříte? No tak pár fotek pro dokreslení situace:

Kodaň - autobusové nádraží

Kodaň - autobusové nádraží

Kodaň - autobusové nádraží

... a pokud nějaký trotlík otevře víko kufru i na levé straně autobusu, ačkoli je to interním předpisem firmy naprosto striktně zakázáno, dopadne to zpravidla nějak takto:


A že už se to u naší firmy stalo mooockrát. 

Pár fotek a krátkých videí z Kodaně, kde jsem končil při linkách Mnichov - Kodaň, Hamburk - Kodaň aj. a měl čas se projít nebo projet na kole. https://africzan.rajce.idnes.cz/Kodan_2022/

Malmö je krásné město, alespoň těch pár míst, které jsem měl možnost vidět. Rozhodně, pokud tam někdy budete mít čas, doporučuji projít. Tím, že jsem jezdil v jednom, měl jsem možnost vzít na cesty s sebou občas svého devítiletého syna. Pro toho to byl rozhodně zážitek.


Hodně jsem se těšil do Stockholmu a vůbec do Švédska. Bohužel po cestě, až na pár městeček, kde jsou zastávky, toho zase tolik vidět nebylo. Podél dálnice jsou často náspy, stromy... takže ta obrovská jezera a úžasnou přírodu vidíte jen útržkovitě. Ale i přesto to stojí za to.

Ještě před covidem, když se v autobusech běžně prodával bufet - tedy nápoje a drobné občerstvení, byl na severských linkách zákaz prodeje alkoholu, tedy i piva. To někdy dělalo drobné problémy s cestujícími, ale mne se to nedotklo. spíše to znám z vyprávění kolegů. V Malmö bývalo ubytování na ubytovně, teď, když jsem tam byl někdy na konci roku naposledy se spalo v hotelu. sice se parkovalo trochu dál a bylo třeba doťapkat, ale spokojenost. Měl jsem s sebou syna a užili jsme si to. Jak trajekt, kde se mnou byl už poněkolikáté, tak i samotné Malmö. Cestu si moc neužívá, pořád má oči zabodnuté v mobilu, kde sleduje přiblblé yúútubery. Ale asi tomu nerozumím, protože jsem starej :-D

Bohužel nebo možná bohudík jsem nikdy nebyl nastálo dislokován na nějakou linku na severu, kam se návozy provádí leteckou linkou. Já zpravidla vyjížděl z Německa. Ono i tak bývají ty návozy výživné, zvláště pokud se nejede autem, ale běžnou linkou - autobusem. To pak třeba cesta z Prahy do Hamburku je na celou noc. A pokud se vám stane,  že se někam takhle zběsile navážíte, dojedete a za pár hodin vyjíždíte na linku, je to opravdu zážitek. A zase jsme u toho, že si ti v kancelářích ne vždycky zcela uvědomují, že vozíme lidi. A že návoz autobusem z Prahy do Hamburku je všechno jiné, jen ne odpočinek. Naštěstí v poslední době se to dost hlídá a mělo by být pravidlem, že mezi návozem a linkou by měla být standardní devítihodinová pauza. Druhá strana mince je ta, že často řidiči nechtějí akceptovat dřívější návoz, protože chtějí být co nejdéle doma a pak je to samozřejmě jejích nezodpovědnost. 

Jedete v autobuse plném lidí, kteří kecají, šramotí... když už usnete, tak dojedete do Berlína, kde mi to přijde, že tahle linka v noci supluje městskou hromadnou, protože máme v Berlíne šest zastávek! Takže co chvíli autobus zastaví, rozsvítí se světla, dovnitř se nahrne zima z venku, lidi vystupují a nastupují... cesta přes Berlín trvá 2 hodiny! A to fakt nespíte. 
Takže dorazíte do Hamburku v 6,40 ráno a třeba v 8,00 ráno vyjíždíte na svojí linku na 9-15 hodin, podle toho, jestli jedete solo nebo ve dvouposádce. Bůh buď cestujícím milostiv. A svozy? Taky prima. 

Pro zajímavost takové Bruggy. Linku začínáte v 5,00 ráno tím, že přebíráte v Hasseltu od kolegů autobus, oni jdou na hotel, kde jste předtím spali a vy dotahujete linku do Brugg. Tam máte pauzu a jedete zpátky do Hasseltu. Příjezd kolem 19 hod. Tam sednete do služebního auta a jedete 850 km do Prahy. Takže jste tam kolem 5 ráno. Když vám to dobře jede... a neusnete cestou... za jízdy. Dvacet čtyři hodin za volantem jen to fikne. To je jednoduchý, to dáš!

Nebo skončíš Flix linku, kde samozřejmě jezdíš na kartu a protože jsi vyjetý, ale zlatokop... nebo dispečer zapláče do telefonu... jdeš jezdit na město, kde karty netřeba. Hele, já chápu, že nejsou řidiči, ale nevozíme náhodou lidi?

Jinak na severské linky vzpomínám hodně pozitivně. Cestující v pohodě, cesta zajímavá, příroda úžasná... i když jeden zážitek mne napadá. A velmi intenzivní a omlouvám se za to, že není možná nejestetičtější, ale musíme tam všichni :-)

Někde za Jönköping, už přesně nevím kde, se dělala bezpečnostní přestávka na odpočívadle u rychlého občerstevní (myslím KFC nebo Burger King už přesně nevím). Jezdilo se v jednom řidiči a přestávky byly nezbytné. A byl tam jakýsi holport s obsluhou, že za to, že jsme jim dovezli zákazníky, protože se samozřejmě všichni cestující vyvalili do restaurace, my jako řidiči jsme měli zadarmo jídlo. Takže jsem si dal burger a pití. Sedl jsem zpátky do autobusu a pokračovali jsme. Už s předešlého úseku jsme měli možná tak hodinu zpoždění. Takže lidi nebyli nadšení z toho, že jsme zastavovali na dalších 30 minut na přestávku. to nám zpoždění jen prohloubilo.

Ujeli jsme pár kilometrů a ve mě se začali dít pozoruhodné věci. Moje tělo nezpracovalo burger nejlépe a po chvíli to začalo být velice napínavé, polévalo mne horko, začal jsem se potit a bylo mi jasné, že další zastávka nebude až v Linköpingu. Ale jak proboha těm lidem vysvětlím, že po pár kilometrech zase zastavujeme... Ale nebylo zbytí. U dalšího odpočívadla jsem strhnul volant, dolétl na parkoviště u McDonalda, stihl vyhrknout něco o 10 minutách pauzy do mikrofonu a vyběhl třetí kosmickou k Donaldovi. No, bylo to o fous...

Takže i takové příhody zažívá řidič autobusu na linkách v jednom řidiči :-) a nikdo se z toho... 
To je jednoduchý, to dáš!



Na závěr mi dovolte pozvat vás na moji novou stránku na Facebooku: https://www.facebook.com/busdrivercz, kam vkládám všechny příspěvky z tohoto blogu a budu velice rád, pokud se vám blog líbí, za všechny like, sledování a odběr... a každý fajn komentář.


Váš BusDriverCZ


čtěte dále: 

Poslední jízda u Flixu a jdeme si hrát na mašinku...



Oblíbené příspěvky